Jak jsme slavili vánoce

     Je 24.prosince 2007 – Štědrý den. Venku svítí slunce, je modrá obloha, teplota 20 stupňů celsia. Nic, co by připomínalo vánoce. Jen dva ozdobené vánoční stromečky a pod nimi dárky pro vojáky. Na základně 4.kontingentu MNF (I) u jihoirácké Basry je běžný pracovní den. Čety plní operační úkol, což je nepřetržité zabezpečení hlavního vstupu na mezinárodní základnu.

     Doma bychom nejspíš připravovali štědrovečerní večeři, obvykle smaženého kapra, bramborový salát, sledovali pohádky v televizi, poslouchali koledy. Tady je to jiné. Jsme totiž na britské základně. Briti slaví vánoce až 25.prosince.

     Večer slouží kaplan kontingentu kapitán Jaroslav Brožek svatou mši půlnoční. Slouží ji hned dvakrát. Jednou už 23.prosince pro četu, která bude na štědrý den ve službě mimo českou základnu. Mše není tak okázalá a slavnostní jako v kostele, přesto je to dojemné. Snad všichni si při mši vzpomenou na své rodiny, blízké, kamarády a přátelé, které mají v republice.

     „Přeji všem krásné vánoce, v novém roce hodně štěstí a úspěchů, ať se všichni vrátíme domů zdraví a se ctí“ popřál velitel major Jiří Hrazdil všem příslušníkům kontingentu. Pak už nám Santa předal balíčky s cukrovím a dárky, které nám připravili britští kolegové. V průběhu večera telefonicky, či přes internet přáli vojáci svým blízkým v republice k vánočním svátkům.

     Druhý den večer 25.prosince jdeme na slavnostní večeři k britům. Jídelna je vánočně vyzdobena, stoly prostřené, jídlo nám servírují briti ustrojeni v santovských čepičkách. Je veselo, zpívá se. Podává se klasické anglické vánoční jídlo – krocan.
Ačkoliv jsme tak daleko od domova, v rámci možností jsme se snažili navodit vánoční atmosféru a to se nám myslím podařilo.